Foto: Příjmovou chudobou bylo v loňském roce ohroženo 9,1 % Čechů. Je to méně než v předchozím roce. I nadále tak patříme ke státům s nejnižším podílem osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad. Spolu s růstem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky rostou i roční příjmy českých domácností. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snižuje, potvrzuje Michaela Jirková z odboru šetření v domácnostech ČSÚ: „Příjmovou chudobou byl vloni ohrožen zhruba každý jedenáctý obyvatel. Jde o lidi žijící v domácnostech, jejichž příjmy nedosáhly stanovené hranice. Ta se liší podle složení domácnosti. Např. pro domácnost jednotlivce činí 11 195 korun za měsíc. V případě rodičů se dvěma menšími dětmi se rovná 23 509 korunám.“ Ačkoliv většina domácností vychází se svými příjmy s menšími obtížemi nebo docela snadno, pro 23,2 % domácností to znamená větší obtíže. Problémy vyjít s příjmy mají převážně samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. V domácnostech, které si nemohly dovolit zaplatit neočekávaný výdaj přesahující 10 tisíc korun, žilo vloni 28,1 % osob. Čtvrtina osob pak byla v domácnostech, pro něž je nedosažitelná týdenní dovolená. Těchto domácností však v posledních letech výrazně ubývá. „Vloni se snížil i souhrnný evropský indikátor ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Klesl na 12,2 %. Česká republika v tomto ohledu dlouhodobě zaujímá jednu z předních pozic v žebříčku evropských zemí. Dá se říct, že patříme ke státům s nejnižším podílem osob ohrožených příjmovou chudobou či sociálním vyloučením,“ konstatuje předseda ČSÚ Marek Rojíček. Nízký podíl ohrožených osob je také na Islandu, v Norsku a v Nizozemsku. Naopak vysoký je např. v Srbsku, Rumunsku a Bulharsku. Ze zjišťování Českého statistického úřadu o životních podmínkách dále vyplývá, že měsíční úspory jsou častěji schopny vytvářet domácnosti s vyššími příjmy a dvojice bez dětí. Pravidelně spoří i bezmála dvě třetiny seniorů, kteří žijí sami. Úvěry na bydlení je zatíženo 21,1 % českých domácností. Nejčastěji jde o dvojice s dětmi. Hypotékám nebo úvěrům ze stavebního spoření se přitom nevyhýbají ani domácnosti s nízkými příjmy. Výdaje za zdravotní péči u praktického nebo specializovaného lékaře nepředstavují pro většinu domácností žádnou zátěž. „Pro 11,7 % domácností je ale velkou zátěží úhrada předepsaných léků a pro 9,9 % platba za volně prodejná léčiva. 9 % domácností má problémy i s výdaji na péči u zubaře,“ doplňuje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Desetinu Čechů ohrožuje příjmová chudova

PRAHA – 18. dubna 2018

Příjmovou chudobou bylo v loňském roce ohroženo 9,1 % Čechů. Je to méně než v předchozím roce. I nadále tak patříme ke státům s nejnižším podílem osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.

Spolu s růstem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky rostou i roční příjmy českých domácností. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snižuje, potvrzuje Michaela Jirková z odboru šetření v domácnostech ČSÚ: „Příjmovou chudobou byl vloni ohrožen zhruba každý jedenáctý obyvatel. Jde o lidi žijící v domácnostech, jejichž příjmy nedosáhly stanovené hranice. Ta se liší podle složení domácnosti. Např. pro domácnost jednotlivce činí 11 195 korun za měsíc. V případě rodičů se dvěma menšími dětmi se rovná 23 509 korunám.“

Ačkoliv většina domácností vychází se svými příjmy s menšími obtížemi nebo docela snadno, pro 23,2 % domácností to znamená větší obtíže. Problémy vyjít s příjmy mají převážně samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy.

V domácnostech, které si nemohly dovolit zaplatit neočekávaný výdaj přesahující 10 tisíc korun, žilo vloni 28,1 % osob. Čtvrtina osob pak byla v domácnostech, pro něž je nedosažitelná týdenní dovolená. Těchto domácností však v posledních letech výrazně ubývá.

„Vloni se snížil i souhrnný evropský indikátor ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Klesl na 12,2 %. Česká republika v tomto ohledu dlouhodobě zaujímá jednu z předních pozic v žebříčku evropských zemí. Dá se říct, že patříme ke státům s nejnižším podílem osob ohrožených příjmovou chudobou či sociálním vyloučením,“ konstatuje předseda ČSÚ Marek Rojíček. Nízký podíl ohrožených osob je také na Islandu, v Norsku a v Nizozemsku. Naopak vysoký je např. v Srbsku, Rumunsku a Bulharsku.

Ze zjišťování Českého statistického úřadu o životních podmínkách dále vyplývá, že měsíční úspory jsou častěji schopny vytvářet domácnosti s vyššími příjmy a dvojice bez dětí. Pravidelně spoří i bezmála dvě třetiny seniorů, kteří žijí sami.

Úvěry na bydlení je zatíženo 21,1 % českých domácností. Nejčastěji jde o dvojice s dětmi. Hypotékám nebo úvěrům ze stavebního spoření se přitom nevyhýbají ani domácnosti s nízkými příjmy.

Výdaje za zdravotní péči u praktického nebo specializovaného lékaře nepředstavují pro většinu domácností žádnou zátěž. „Pro 11,7 % domácností je ale velkou zátěží úhrada předepsaných léků a pro 9,9 % platba za volně prodejná léčiva. 9 % domácností má problémy i s výdaji na péči u zubaře,“ doplňuje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.