Foto: Do souboru nemovitých kulturních památek, které byly návrhem nařízení vlády prohlášeny národní kulturní památkou, vybralo ministerstvo kultury 19 mimořádně významných. Návrh na prohlášení nových nemovitých národních kulturních památek byl projednán na odborné komisi Legislativní rady vlády, poté bylo vyhotoveno stanovisko předsedy LRV a dnes návrh Ministerstva kultury projednala a schválila vláda. Kulturní památky (KP), které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda ČR nařízením za národní kulturní památky (NKP) a stanoví podmínky jejich ochrany. „Dlouhodobou snahou Ministerstva kultury je zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho kulturního dědictví,“ řekl ministr kultury Ilja Šmíd. „Téma letošního seznamu národních kulturních památek je nastaveno tak, že zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu - nikoliv pouze poutní areály jako takové bez širších vazeb,“ uvedl dále ministr. Pod pojmem „typická kulturní památka“ si v oblasti sakrální architektury můžeme zcela jistě představit kostel nebo klášter, ale poutní místa nejsou v souboru národních kulturních památek příliš zastoupená, a kategorie poutních míst s vazbou na urbanismus a zejména na krajinu, přitom se zásadním přesahem „duchovního věhlasu“, je v souboru NKP zcela opomíjená. „Fenomén kulturní krajiny je pro střední Evropu (české, německé a rakouské země, ale pochopitelně i jinde) s typickými architektonickými a krajinnými dominantami - alejemi, průhledy, kompozicí krajiny atp. - naprosto signifikantní, když kulturní krajina byla v českých zemích výrazně formována již za středověku (např. cisterciácká krajina) a svého vrcholu dosáhla v období baroka, které mimo výše zmíněné „velké kompozice“ přineslo také mnoho drobné sakrální architektury, vázané na krajinu – poklony, křížky, kapličky, Boží muka a podobně,“ řekl ke schválenému návrhu ředitel odboru památkové péče MK Jiří Vajčner. Proto naprosto jednoznačně nelze tuto snahu o prohlášení za NKP definovat jako návrat k typičtějším památkám, ale jako doplnění zřejmého kulturního fenoménu, doposud spoře zastoupeného, do souboru NKP. V současné době má ČR přes 300 národních kulturních památek. Nejpočetnější skupinu tvoří nemovitosti - dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou prohlašovány také objekty lidové architektury i unikátní technické památky. Národní kulturní památka číslo jedna je Pražský hrad, druhé evidenční číslo mají korunovační klenoty. Z celkového počtu NKP je přes 50 movitých. Kromě posuzování mimořádných uměleckých a historických hodnot je při výběru kladen důraz i na to, aby tyto kulturní památky byly v obecném povědomí chápány skutečně jako národní památky, které významným způsobem přispěly k evropským dějinám, popřípadě měly vztah k osobnostem světového významu.

Nově prohlášené národní kulturní památky

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze Ve 20. letech 17. století zde byla postavena kaple, která byla postupně od roku 1704 přestavována a doplňována do dnešní podoby areálu. Autorský podíl je přisuzován i významnému baroknímu architektovi Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi. Poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele se skalním kostelem a jeskyní sv. Ivana Barokní areál vybudovaný na místě kláštera benediktinů z 11. století. Současná podoba pochází z období 17. - 18. století. Na výstavbě se podíleli významní architekti, např. Carlo Lurago, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a další. Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie s farou a zvonicí v Horní Polici Poutní areál byl vybudován na místě gotického kostela v letech 1689 - 1723. Stavbu realizovali Julius a Octavio Broggio. Poutní areál je významným dokladem barokního sakrálního stavitelství. Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích Areál má počátky v poslední čtvrtině 14. století, kdy na tomto místě stál gotický kostel. Po třicetileté válce byl postupně přestavován a rozšiřován. Na nejrozsáhlejší přestavbě v první polovině 18. století se podíleli Tomáš Haffenecker a Johann Fischer z Erlachu. Patří mezi nejvýznamnější poutní místa v severních Čechách. Poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově Areál má již předbělohorskou poutní tradici, barokní úpravy započaly v 70. letech 17. století. Dnešní podobu získal při přestavbě v 1. polovině 18. století, vedené Oktaviánem Broggiem. Pohledově dominantní poloha na úpatí Krušných hor je sice narušena novodobou zástavbou, význam areálu je přesto zachován. Poutní areál Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény Poutní areál vznikl mezi léty 1687 – 1728 na místě gotického kostela z doby kolem roku 1400. Na konečné podobě areálu se podíleli především Jean Baptista Mathey a Kryštof Dientzenhofer. Chlum Svaté Maří patří mezi klíčová poutní místa na hranicích Čech a Bavorska. Poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie Nejvýznamnější barokní poutní místo na severním Plzeňsku z doby kolem poloviny 18. století. Autorem architektonického návrhu je Jan Blažej Santini-Aichel. Kostel s ambity je středoevropsky významnou ukázkou barokní sakrální architektury. Poutní areál v Klokotech s kostelem Nanebevzetí Panny Marie První písemné zprávy o budování nového kostela na ruinách gotického kostela zničeného za husitských válek jsou z roku 1520. Od roku 1661 byl postupně rozšiřován až do 1. poloviny 18. století. Areál je vynikajícím příkladem barokního poutního místa a významnou architektonickou dominantou. Tvoří protipól pozdně středověké části města Tábor a hradu Kotnov Poutní areál s kostelem svatého Ducha a loretánskou kaplí v Římově Jádrem areálu z poloviny 17. století je kostel svatého Ducha a loretánská kaple, vystavěná v letech 1648 – 1653 jako kopie slavného Loreta v Itálii. Areál významně doplňuje i 25 pašijových kaplí s bohatou vnitřní výzdobou, vznikajících postupně od roku 1658. Svým uspořádáním a charakterem výzdoby představuje Římov bezesporu evropský unikát. Svatý kopeček u Mikulova s poutní kaplí sv. Šebestiána Unikátní areál z I. poloviny 17. století, tvořený 14 zastaveními křížové cesty doplněnými dominantní architekturou kaple sv. Šebestiána, zvonicí a kaplí Božího hrobu. Inspirací pro tento poutní areál byla obdobná poutní místa nazývaná Svaté hory v severní Itálii. Svatý kopeček u Mikulova je nejstarším tuzemským založením navazujícím na tyto vzory. Poutní areál Svatý Hostýn s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie Zdejší pouti jsou doloženy od 16. století. Původní kostelík byl v I. polovině 18. století nahrazen monumentální barokní stavbou, která však od roku 1787 chátrala. Ke stavebními rozvoji dochází až ve 20. století. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou okolí. Svatý Hostýn představuje jeden z přirozených symbolů Moravy. Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě Kostel Panny Marie Sněžné nechal v letech 1755 – 1756 postavit uničovský rychtář Jiří Greschelsberger jako poděkování za záchranu života. V roce 1760 areál doplnil 14 sochařsky pojednanými zastaveními křížové cesty. Vysokou uměleckou kvalitou se tento soubor řadí mezi nejzajímavější příklady měšťanského mecenátu období baroka na Moravě. Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku Monumentální kostel byl na návrší zvaném Vápenky, severně od historického jádra města Frýdku, zbudován v letech 1740 – 1759 podle projektu Bartoloměje Wittwera. Areál kostela Navštívení Panny Marie ve Frýdku je nejvýznamnějším poutním místem ostravskoopavské diecéze. Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže byl postaven v letech 1722 – 1728 poblíž místa, kde stávala dřevěná kaple. Stavbu realizovali Andreas a Georg Friedrich Gansové. Poutní areál dotváří soubor 14 kaplí křížové cesty. Celý areál je dominantou nejen města Krnova, ale i širokého okolí. Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie Barokní kostel byl postaven v letech 1669 – 1679. Na našem území je první realizací typu kostela, který propracovávali italští architekti v pozdním 16. a raném 17. století. Je výjimečným reprezentantem poutních areálů i svým zasazením do krajiny. Poutní areál Hora Matky Boží u Králík (Dolní Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie Hora Matky Boží u Králík je významný raně barokní poutní areál z přelomu 17. a 18. století (základní kámen ke stavbě kostela Nanebevzetí Panny Marie byl položen v roce 1696). Tvoří významnou krajinnou dominantu s přímou vazbou na město Králíky. Je představitelem tradiční kompozice barokních poutních areálů s centrálním kostelem a nádvořím obklopeným ambity. Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže Poutní kostel Panny Marie Pomocné byl dokončen v roce 1669. Je významnou uměleckou památkou z rozhraní raného a vrcholného baroka. Jako komplexní umělecké dílo patří k nejvýznamnějším projevům doby kolem r. 1700 nejen v kontextu českého, ale celého středoevropského baroka. Jako prvořadá dominanta areál určuje charakter širokého okolí. Poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích Barokní stavba kostela pochází z let 1712 – 1713. Postupně byl areál doplňován o další stavby, např. zahradu Getsemanskou či kapli Božího hrobu, jež je jednou ze 3 dochovaných kaplí Božího hrobu zasazenou do širšího architektonického celku křížové cesty. Jaroměřická Kalvárie je jedním ze tří nejvýznamnějších poutních míst Pardubického kraje a významnou krajinnou dominantou. Poutní areál Lhoty u Potštejna (Homole) s kostelem Panny Marie Bolestné Poutní kostel Panny Marie Bolestné byl postaven v letech 1690 – 1696. Celý areál se nachází v dominantní poloze nad údolím potoka a výrazně se pohledově uplatňuje v okolní krajině. Menší velikost kostela byla pravděpodobně zvolena s ohledem na rozměry kopce. Jednou z nejhodnotnějších částí areálu je růžencové schodiště, které svou délkou 112 m patří k nejdelším poutnickým schodištím u nás.

PŘEHLED: Česko má ode dneška 19 nových národních kulturních památek

PRAHA – 31. ledna 2018

Do souboru nemovitých kulturních památek, které byly návrhem nařízení vlády prohlášeny národní kulturní památkou, vybralo ministerstvo kultury 19 mimořádně významných.

Návrh na prohlášení nových nemovitých národních kulturních památek byl projednán na odborné komisi Legislativní rady vlády, poté bylo vyhotoveno stanovisko předsedy LRV a dnes návrh Ministerstva kultury projednala a schválila vláda. Kulturní památky (KP), které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda ČR nařízením za národní kulturní památky (NKP) a stanoví podmínky jejich ochrany.

„Dlouhodobou snahou Ministerstva kultury je zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho kulturního dědictví,“ řekl ministr kultury Ilja Šmíd.

„Téma letošního seznamu národních kulturních památek je nastaveno tak, že zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu – nikoliv pouze poutní areály jako takové bez širších vazeb,“ uvedl dále ministr.

Pod pojmem „typická kulturní památka“ si v oblasti sakrální architektury můžeme zcela jistě představit kostel nebo klášter, ale poutní místa nejsou v souboru národních kulturních památek příliš zastoupená, a kategorie poutních míst s vazbou na urbanismus a zejména na krajinu, přitom se zásadním přesahem „duchovního věhlasu“, je v souboru NKP zcela opomíjená.

„Fenomén kulturní krajiny je pro střední Evropu (české, německé a rakouské země, ale pochopitelně i jinde) s typickými architektonickými a krajinnými dominantami – alejemi, průhledy, kompozicí krajiny atp. – naprosto signifikantní, když kulturní krajina byla v českých zemích výrazně formována již za středověku (např. cisterciácká krajina) a svého vrcholu dosáhla v období baroka, které mimo výše zmíněné „velké kompozice“ přineslo také mnoho drobné sakrální architektury, vázané na krajinu – poklony, křížky, kapličky, Boží muka a podobně,“ řekl ke schválenému návrhu ředitel odboru památkové péče MK Jiří Vajčner.

Proto naprosto jednoznačně nelze tuto snahu o prohlášení za NKP definovat jako návrat k typičtějším památkám, ale jako doplnění zřejmého kulturního fenoménu, doposud spoře zastoupeného, do souboru NKP.

V současné době má ČR přes 300 národních kulturních památek. Nejpočetnější skupinu tvoří nemovitosti – dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou prohlašovány také objekty lidové architektury i unikátní technické památky. Národní kulturní památka číslo jedna je Pražský hrad, druhé evidenční číslo mají korunovační klenoty. Z celkového počtu NKP je přes 50 movitých.

Kromě posuzování mimořádných uměleckých a historických hodnot je při výběru kladen důraz i na to, aby tyto kulturní památky byly v obecném povědomí chápány skutečně jako národní památky, které významným způsobem přispěly k evropským dějinám, popřípadě měly vztah k osobnostem světového významu.

Nově prohlášené národní kulturní památky

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze
Ve 20. letech 17. století zde byla postavena kaple, která byla postupně od roku 1704 přestavována a doplňována do dnešní podoby areálu. Autorský podíl je přisuzován i významnému baroknímu architektovi Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi.

Poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele se skalním kostelem a jeskyní sv. Ivana
Barokní areál vybudovaný na místě kláštera benediktinů z 11. století. Současná podoba pochází z období 17. – 18. století. Na výstavbě se podíleli významní architekti, např. Carlo Lurago, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a další.

Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie s farou a zvonicí v Horní Polici
Poutní areál byl vybudován na místě gotického kostela v letech 1689 – 1723. Stavbu realizovali Julius a Octavio Broggio. Poutní areál je významným dokladem barokního sakrálního stavitelství.

Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích
Areál má počátky v poslední čtvrtině 14. století, kdy na tomto místě stál gotický kostel. Po třicetileté válce byl postupně přestavován a rozšiřován. Na nejrozsáhlejší přestavbě v první polovině 18. století se podíleli Tomáš Haffenecker a Johann Fischer z Erlachu. Patří mezi nejvýznamnější poutní místa v severních Čechách.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově
Areál má již předbělohorskou poutní tradici, barokní úpravy započaly v 70. letech 17. století. Dnešní podobu získal při přestavbě v 1. polovině 18. století, vedené Oktaviánem Broggiem. Pohledově dominantní poloha na úpatí Krušných hor je sice narušena novodobou zástavbou, význam areálu je přesto zachován.

Poutní areál Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény
Poutní areál vznikl mezi léty 1687 – 1728 na místě gotického kostela z doby kolem roku 1400. Na konečné podobě areálu se podíleli především Jean Baptista Mathey a Kryštof Dientzenhofer. Chlum Svaté Maří patří mezi klíčová poutní místa na hranicích Čech a Bavorska.

Poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie
Nejvýznamnější barokní poutní místo na severním Plzeňsku z doby kolem poloviny 18. století. Autorem architektonického návrhu je Jan Blažej Santini-Aichel. Kostel s ambity je středoevropsky významnou ukázkou barokní sakrální architektury.

Poutní areál v Klokotech s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
První písemné zprávy o budování nového kostela na ruinách gotického kostela zničeného za husitských válek jsou z roku 1520. Od roku 1661 byl postupně rozšiřován až do 1. poloviny 18. století. Areál je vynikajícím příkladem barokního poutního místa a významnou architektonickou dominantou. Tvoří protipól pozdně středověké části města Tábor a hradu Kotnov

Poutní areál s kostelem svatého Ducha a loretánskou kaplí v Římově
Jádrem areálu z poloviny 17. století je kostel svatého Ducha a loretánská kaple, vystavěná v letech 1648 – 1653 jako kopie slavného Loreta v Itálii. Areál významně doplňuje i 25 pašijových kaplí s bohatou vnitřní výzdobou, vznikajících postupně od roku 1658. Svým uspořádáním a charakterem výzdoby představuje Římov bezesporu evropský unikát.

Svatý kopeček u Mikulova s poutní kaplí sv. Šebestiána
Unikátní areál z I. poloviny 17. století, tvořený 14 zastaveními křížové cesty doplněnými dominantní architekturou kaple sv. Šebestiána, zvonicí a kaplí Božího hrobu. Inspirací pro tento poutní areál byla obdobná poutní místa nazývaná Svaté hory v severní Itálii. Svatý kopeček u Mikulova je nejstarším tuzemským založením navazujícím na tyto vzory.

Poutní areál Svatý Hostýn s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Zdejší pouti jsou doloženy od 16. století. Původní kostelík byl v I. polovině 18. století nahrazen monumentální barokní stavbou, která však od roku 1787 chátrala. Ke stavebními rozvoji dochází až ve 20. století. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou okolí. Svatý Hostýn představuje jeden z přirozených symbolů Moravy.

Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě

Kostel Panny Marie Sněžné nechal v letech 1755 – 1756 postavit uničovský rychtář Jiří Greschelsberger jako poděkování za záchranu života. V roce 1760 areál doplnil 14 sochařsky pojednanými zastaveními křížové cesty. Vysokou uměleckou kvalitou se tento soubor řadí mezi nejzajímavější příklady měšťanského mecenátu období baroka na Moravě.

Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku
Monumentální kostel byl na návrší zvaném Vápenky, severně od historického jádra města Frýdku, zbudován v letech 1740 – 1759 podle projektu Bartoloměje Wittwera. Areál kostela Navštívení Panny Marie ve Frýdku je nejvýznamnějším poutním místem ostravskoopavské diecéze.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně
Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže byl postaven v letech 1722 – 1728 poblíž místa, kde stávala dřevěná kaple. Stavbu realizovali Andreas a Georg Friedrich Gansové. Poutní areál dotváří soubor 14 kaplí křížové cesty. Celý areál je dominantou nejen města Krnova, ale i širokého okolí.

Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny
Marie Barokní kostel byl postaven v letech 1669 – 1679. Na našem území je první realizací typu kostela, který propracovávali italští architekti v pozdním 16. a raném 17. století. Je výjimečným reprezentantem poutních areálů i svým zasazením do krajiny.

Poutní areál Hora Matky Boží u Králík (Dolní Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Hora Matky Boží u Králík je významný raně barokní poutní areál z přelomu 17. a 18. století (základní kámen ke stavbě kostela Nanebevzetí Panny Marie byl položen v roce 1696). Tvoří významnou krajinnou dominantu s přímou vazbou na město Králíky. Je představitelem tradiční kompozice barokních poutních areálů s centrálním kostelem a nádvořím obklopeným ambity.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže
Poutní kostel Panny Marie Pomocné byl dokončen v roce 1669. Je významnou uměleckou památkou z rozhraní raného a vrcholného baroka. Jako komplexní umělecké dílo patří k nejvýznamnějším projevům doby kolem r. 1700 nejen v kontextu českého, ale celého středoevropského baroka. Jako prvořadá dominanta areál určuje charakter širokého okolí.

Poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích
Barokní stavba kostela pochází z let 1712 – 1713. Postupně byl areál doplňován o další stavby, např. zahradu Getsemanskou či kapli Božího hrobu, jež je jednou ze 3 dochovaných kaplí Božího hrobu zasazenou do širšího architektonického celku křížové cesty. Jaroměřická Kalvárie je jedním ze tří nejvýznamnějších poutních míst Pardubického kraje a významnou krajinnou dominantou.

Poutní areál Lhoty u Potštejna (Homole) s kostelem Panny Marie Bolestné
Poutní kostel Panny Marie Bolestné byl postaven v letech 1690 – 1696. Celý areál se nachází v dominantní poloze nad údolím potoka a výrazně se pohledově uplatňuje v okolní krajině. Menší velikost kostela byla pravděpodobně zvolena s ohledem na rozměry kopce. Jednou z nejhodnotnějších částí areálu je růžencové schodiště, které svou délkou 112 m patří k nejdelším poutnickým schodištím u nás.